Táborské soukromé gymnázium, s. r. o.

čeština | english | français | deutsch |

TÁBORSKÉ SOUKROMÉ GYMNÁZIUM A ZÁKLADNÍ ŠKOLA, s. r. o.

Úřední hodiny v době vánočních prázdnin:

Pátek 21.12.2018 – 7.00 – 14.00 hodin
(mimo úřední hodiny – tel. 724241118 – pí.Vojáková)
Čtvrtek 27.12.2018 – 8.00 – 12.00 hodin
(mimo úřední hodiny – tel. 724241118 – pí.Vojáková)
Pátek 28.12.2018 – 8.00 – 12.00 hodin
(mimo úřední hodiny – tel. 724241118 – pí.Vojáková)
Pondělí 31.12.2018 – není úřední den
Středa 2.1.2019 – 8.00 – 13.00 hodin
(mimo úřední hodiny – tel. 724241118 – pí.Vojáková)

CURIOSITY - CREATIVITY - COMPETENCE
(Zvědavost - kreativita - kompetence)

Närpes, Finsko

Projektové setkání ve Finsku: Närpes 15. 9. – 19. 9. 2014

vedoucí výpravy: Mgr. Žaneta Bartoňová

účastníci výpravy: Michaela Gereová, Eliška Krůčková

Finská, hudebně zaměřená, část projektu se konala ve třetím zářijovém týdnu, ovšem přípravy započaly již v červnu. Tvrdá dřina na zkouškách a ještě tvrdší při nahrávání ovšem přinesla ovoce a my v pondělí 15. září uprostřed noci vyrazily na dlouhou cestu s pocity prvňáčků čekajících na první školní den. Cesta byla nekonečná. Z Tábora do Prahy, z Prahy do Vídně, z Vídně do Helsinek, z Helsinek do Vaasy, ale k večeru jsme konečně dorazily do Närpes, kde si nás vyzvedly naše nové rodiny.

Úterní část programu se stejně jako i v dalších dnech odehrávala ve škole. Rakouské profesorky si pro nás připravily velmi nabitý program plný hudebních workshopů, zpěvu i tance. Opravdu přínosná a zajímavá byla především část, kdy zástupci ze všech států vystoupili se svými národními písněmi, které se nás posléze snažili naučit. Samozřejmě v jejich rodném jazyce! A tak jsme měli možnost zazpívat si v jazycích jako je finština, maďarština, polština, turečtina, řečtina nebo litevština. A že to opravdu mnohdykrát nebylo snadné. Nicméně jsme to zvládli a posilněni obědem (kde si každý může nandat kolik a čeho chce!) jsme se rozjeli zpátky do domovů a trávili čas s rodinami.

Ačkoli Finsko není, co se týče památek nikterak pestré, rozhodně si nelze naříkat na nezajímavý program. Naši opatrovníci se vynasnažili nám ukázat co nejvíce krás z finské přírody i okolních měst. A rozhodně je o co stát. Nekonečné lesy, modrá jezera a neskutečně čistý vzduch. To je finská příroda. Jen zřídka narušená silnicí lemovanou tradičními červenobílými chalupami. Skutečně stojí za návštěvu.

Ve středu jsme měli úžasnou příležitost podívat se do moderně vybaveného nahrávacího studia Lafo. Poté, co jsme si ho celé prohlédli, dozvěděli se něco málo o jeho vybavení a zažili jeho běžný provoz, jsme si mohli dokonce sami něco nahrát. Mnozí z nás se v nahrávacích studiích ocitli již předtím, ale vzhledem k mezinárodně vysokým standardům Lafa, se to s předchozími zkušenostmi nedá téměř srovnávat. Opravdu nezapomenutelný zážitek!

Při večeru s rodinou jsme si vyzkoušely i pravou finskou saunu, která není nijak neobvyklou součástí domu. Tento vynález se zkrátka Finům podařil!

Čtvrteční den se konaly přípravy na večerní koncert pro veřejnost. Opakování všech národních písní, tanců, rytmických cvičení i ostatních výstupů, které jsme nacvičili během předchozích workshopů, bylo završeno stavbou pódia a výzdobou sálu/tělocvičny. Před koncertem nám ovšem zbýval ještě nějaký ten čas a tak jsme si ze školy vypůjčili kola a finští studenti nás vzali na projížďku po městě a do místních obchodů, kde jsme si ostošest snažili nakoupit dárky domů a utratit veškeré peníze, což díky místním cenám nebylo nijak složité. Když jsme už měli vše, co si naše srdíčka žádala a peněženky mohly dovolit, vrátili jsme se zpět do školy, kde už se pomalu začalo scházet naše publikum. Ještě než jsme je oslnili našimi talenty, stihli jsme udělat rozhovor a pár fotek do místních novin a doplnit energii. Koncert trval téměř dvě hodiny a troufám si říct, že se podařil téměř podle plánu a všem se v mezích líbil! A tak byl završen náš společný program. Zbývalo jen uklidit, udělat spousty a spousty společných fotek, vyměnit spousty a spousty kontaktů a obejmout spousty a spousty nových přátel.

Poslední večer v našich rodinách byl smutný. Za ten týden jsme si na sebe zvykli a loučení nebylo snadné. Ještě dlouho do noci jsme vysedávali s hrnky kávy a stejně jako každý večer si povídali o našich životech, o Finsku, Česku i spoustě jiných témat. Mnoho jsme se díky tomu dozvěděli a velký přínos to byl zajisté i pro naší jazykovou vybavenost. Lze říct, že když pomineme onu úmornou celodenní cestu tam i zpět, byl to skrz na skrz zdařený pobyt, za nějž jsme velmi vděčný a doufám, že to tak cítí i ostatní, kteří měli či budou mít stejnou příležitost jako my.

Na textu se podílely: Michaela Gereová (septima) a Eliška Krůčková (kvinta)